Dne 25. listopadu 2010 uveřejnil týdeník Sedmička článek „Praha, rok 2050. Vlaky pod Václavákem a nové letiště“, jehož znění připojujeme níže. Chápeme žurnalistické uchopení tématu jako souhrnu různých dopravních projektů v oblasti železnice, městské veřejné dopravy, silniční a letecké dopravy, jejichž termín realizace není v tuto chvíli přesně znám a které by v roce 2050 pravděpodobně měly být v užívání veřejnosti. K některým projektům však Centrum pro efektivní dopravu považuje za potřebné uvést následující:
- modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně (tzv. rychlodráha) je projekt mnoho let odkládaný a dle analýz nejpotřebnější příměstskou železnicí v ČR vůbec. Jsme názoru, že jeho realizace, byť po etapách, by mohla a měla začít ještě v tomto funkčním období vlády,
- nové vstupy do železničního uzlu Praha pro dálkovou (vysokorychlostní) dopravu ve směru Beroun, Litoměřice a Benešov by měly být stoprocentně realizovány do roku 2020,
- záměr Nového spojení 2 čili městský železniční tunel Florenc – Václavské náměstí – Smíchov/Vršovice by měl být v tomto funkčním období dále projektově zpracováván a jeho realizace zahájena nejpozději v letech 2015-2020.
Nerozumíme vyjádření mluvčího Správy železniční dopravní cesty, který projekt Nového spojení 2 vnímá jako „úkol pro příští generace“ a domníváme se, že šlo patrně o nepřesné vyjádření. Městské železniční tunely typu Nového spojení 2 slouží v některých metropolích již desítky let (Mnichov od roku 1972, Stuttgart 1985, Zürich 1990,…) v dalších se staví nebo je před dokončením (např. Lipsko, Malmö,…). Projekt Nového spojení 2 nepovažujeme za nějaký „nadstandard“ ale za dohnání zpoždění, které Praha za vyspělými městy má. A na to bychom další generace čekat neměli…
Michal Drábek
CEDOP
Zatím jsou to jen čáry a tečky v plánech. Za několik desetiletí se ale můžou proměnit v trati rychlovlaků a velkolepé podzemní terminály.
Vlak z Říčan ve Vršovicích zmizí v tunelu a během pár chvil dorazí na Václavské náměstí. Tak se bude jmenovat obří podzemní stanice v centru Prahy. Z vlaku tam lidé přestoupí na metro nebo další příměstské linky. Fantazie z románu Julese Verna? Ne, budoucnost pražské dopravy.
Pod zemí by mělo přibýt téměř deset kilometrů nových železničních tratí, další tři kilometry povedou po povrchu.
„Nový tunel spojí Smíchovské a Hlavní nádraží, pak pokračuje do Karlína. Počítá se také s odbočkou do Vršovic,“ popisuje ředitel Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr.
Pod zem se přesunou hlavně příměstské vlaky, stávajícím tratím tak stavba výrazně uleví. Na velkolepý projekt za pětatřicet miliard korun ovšem v současné době nejsou peníze a stavět se začne nejdřív za deset let. „Jde spíš o hudbu daleké budoucnosti a úkol pro další generace,“ míní Pavel Halla ze Správy železniční dopravní cesty, která má projekt na starosti.
Tunelem na Kladno
„Podtunelování“ centra města není zdaleka jediným odvážným dopravním plánem, který se má v Praze během několika desítek let uskutečnit.
Cestování do metropole či přímo v ní bude rychlejší a pohodlnější. Díky důrazu na železniční dopravu také ekologičtější. Výrazně si polepší hlavně lidé, kteří do metropole každý den dojíždějí.
„Nejdále je zatím projekt rychlodráhy Praha-Kladno, s nímž už počítá současný územní plán města. Zahrnuje i odbočku k ruzyňskému letišti,“ říká Karel Hák z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.
I v tomto případě stojí vlakům v cestě závory v podobě chybějích peněz. „Trať je technicky velmi náročná, od Výstaviště až do Veleslavína povede tunelem,“ vysvětluje Hák. Vyjde na pětatřicet milionů korun.
Středočeský hejtman David Rath proto navrhuje, aby se nejdříve postavil levnější úsek z Kladna na Veleslavín, kde cestující budou mít možnost přestoupit na metro, které tam za čtyři roky začne jezdit. Pak teprve by se trať posunula dále do města.
V Brně za hodinu
Tím ale výčet „kolejových“ plánů nekončí. Z metropole by měly v příštích desetiletích vyrážet vlaky konkurující Šinkanzenu či francouzskému TGV.
Zatímco na dráze PrahaKladno budou vlaky jezdit mezi osmdesáti a sto dvaceti kilometry v hodině, plánované koridory budou mít konstrukční rychlost trojnásobnou.
Železničáři počítají s novými trasami ve směru na Plzeň, Brno či Ústí nad Labem. „Chystané trati mají za úkol rychle spojit velká města. Do Plzně dojedete za pětatřicet minut, v Brně budete za hodinu,“ říká Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu.
Stávající koridory, které jsou na tratích stavěných ještě za RakouskaUherska, budou sloužit hlavně regionální dopravě, která přiváží každý den do Prahy asi pětaosmdesát tisíc lidí. „Tyto linky jsou v současné době velmi vytížené. Díky novým tratím se uvolní staré koridory pro příměstské vlaky. Pasažéři tak získají jakési nadzemní metro, které umožní i desetiminutové intervaly,“ vysvětluje Petr Šlegr.
Přibude druhá ranvej?
Futuristické plány počítají také s novou tváří pražských letišť. Například Ruzyně už dlouhá léta plánuje paralelní přistávací dráhu. Projektanti s ní počítají už od šedesátých let, kdy začala dosedat letadla na současnou hlavní ranvej.
Cestujících na Ruzyni přibývá. Jen za posledních deset let se jejich počet ztrojnásobil. „Když poptávku po letecké dopravě neuspokojíme, zájem turistů a investorů se přesune do jiného státu,“ vysvětluje důvody pro stavbu další dráhy mluvčí letiště Michaela Lagronová.
Zlepšit by se měla i doprava na Ruzyni. Éra nepohodlných přeplněných autobusů skončí. Kromě vlaků by na letišti mělo zastavovat i metro.
„Metro využijí hlavně lidé, kteří na letišti pracují. Vlaku dají přednost spíš zákazníci leteckých společností, pro něž to bude pohodlnější cestování,“ míní pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner.
Výrazně se změní také letiště ve Vodochodech u Prahy. Dnes tam přistávají zejména soukromé stroje, využívají ho také letecké školy.
To by se mělo během několika let změnit. Společnost Penta, která letiště vlastní, má v plánu otevřít ho pro běžné lety. Za rok chce odbavit tři a půl milionu cestujících. „Ranvej už máme, zbývá především postavit letištní terminál,“ říká Martina Válová z Penty.
Třetí okruh
Rozšiřující se pražský region získá v budoucnosti i lepší síť pro motoristy. Kromě vnitřního Městského a vnějšího Pražského okruhu vznikne za jejich úrovní jakýsi třetí silniční prstenec.
„Nepůjde ovšem o klasický okruh. Spíše o zkvalitnění současné silnice spojující například Úvaly, Starou Boleslav či Kladno,“ uvádí územní plánovač Karel Hák.
Na jihu Prahy by takzvaný aglomerační okruh nepokračoval, jeho funkci už plní nová část Pražského okruhu.
Autor: Michal Pavec, otištěno v týdeníku Sedmička, vydavatelství Mladá fronta, dne 25. listopadu 2010
