EU volá po bezpečnější železnici

Vyjádření Petra Šlegr z Centra pro efektivní dopravu k riziku teroristických útoků ve vlacích. CEDOP zastává názor, že bezpečnostní kontroly cestujících pro příměstské vlaky, stejně jako pro metro, není reálné zavést. Řešením by mělo být posílení bezpečnostního personálu ve stanicích, případně vlacích, a samozřejmě i osvěta k cestujícím, jak si všímat podezřelých věcí.

Zároveň upřesňujeme, že počty cestujících v příměstských vlacích jsou (i u nás) spíše ve statisících, než desetitisících. Za tuto nepřesnost v citaci se omlouváme.


Podzemní nástupiště příměstské železnice Museumstrasse pod hlavním nádražím v Curychu, Švýcarsko. Ilustrační foto.

Podzemní nástupiště příměstské železnice Museumstrasse pod hlavním nádražím v Curychu, Švýcarsko. Ilustrační foto.

Jak se bránit možným teroristickým útokům ve vlacích? Důslednější kontroly nebo výcvik pro zaměstnance drah Češi nechystají. To spíš cestující ať jezdí ozbrojeni.

PRAHA Po nedávných teroristických útocích v Paříži utahuje Evropská unie šrouby bezpečnosti. Kromě letecké dopravy chce zvýšit ochranu i na železnicích. Cestující ve vlacích by nově mohli mít jízdenky pouze na jméno. Padají i návrhy na zavádění bezpečnostních rámů na nádražích, namátkových kontrol zavazadel nebo ještě větší využívání kamerových systémů. Někteří odborníci také volají po proškolení drážního personálu. „Existují různé způsoby, jak odhalit podezřelé chování na nádraží nebo ve vlaku. Lidé, kteří na nádraží a ve vlacích pracují, mohou projít výcvikem,“ řekl serveru EurActiv evropský protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove.

Pasažér pod drobnohledem

Ministři vnitra sice zatím tlak Francie na zavedení systematických kontrol pasažérů ve vlacích odmítli, myšlenka na sledování jejich pohybu ale přežívá. Hovoří se o možnosti zavést pro železniční dopravu podobný systém, jako je připravovaný PNR (Passanger Name Record) pro letadla. Při nákupu jízdenky by drážní zaměstnanci mohli porovnat jméno kupujícího s databází hledaných osob nebo se seznamem lidí podezřelých z napojení na teroristické buňky.
Unijní odborníci ale jedním hlasem dodávají, že „otrocké“ převedení pravidel z letecké dopravy do kolejové by nebylo nejlepším řešením. Přijmout takto zásadní opatření na úrovni celé Unie by navíc trvalo neúměrně dlouho. Apelují proto na národní vlády, aby případné změny zavedly samy.
LN oslovily ministerstvo dopravy s otázkou, jestli se podobná opatření chystají. Sobotkův kabinet je ale podle všeho v jejich přípravě spíše opatrný. „Za resort dopravy nechceme udělat nějaké unáhlené kroky, které by lidem znepříjemňovaly život. To by si strůjci teroru možná nejvíc přáli -vyvolávat strach a pocit neustálého ohrožení. K nějakým razantním zásahům do dopravy není zatím důvod,“ řekl LN ministr Dan Ťok.

Recept na nobelovku

K návrhům, které vycházejí z unijní dílny, se zdrženlivě staví i čeští odborníci. „Mám dojem, že se tím samotný problém stejně nevyřeší. Není to cesta, kterou bychom se měli vydat,“ domnívá se bezpečnostní expert Jaroslav Štefec.
Bývalý ministr dopravy Radek Šmerda si myslí, že lepší by bylo důkladně proškolit občany, aby si všímali podezřelých náznaků v chování potenciálních útočníků.
„Kdyby existoval jeden účinný recept, jak všechny před teroristy ochránit, bylo by to na Nobelovu cenu,“ řekl LN. Připustil nicméně, že zavedení bezpečnostních bran nebo policejní ostrahy vlaků by mohlo přispět alespoň k uklidnění cestujících. „A to má také svou nezanedbatelnou hodnotu,“ uvedl. Namísto nákladných bezpečnostních opatření by Štefec rád viděl, kdyby se lidé uměli hrozbě sami bránit. „Proto bychom se měli postavit různým snahám omezit legální přístup ke zbraním,“ prohlásil. Srpnový útok v rychlovlaku společnosti Thalys jedoucím mezi Nizozemskem a Francií, při němž muž vyzbrojený samopalem střílel na cestující, ukázal zranitelnost mezinárodních rychlovlaků. Terorista byl zneškodněn až poté, co se do něj pustili někteří pasažéři. Už tehdy mnozí volali po zpřísnění bezpečnostních opatření, zejména u vysokorychlostních vlaků.
Expert Centra pro efektivní dopravu Petr Šlegr ale namítá, že na železnici jsou i vhodnější cíle pro případný teroristický útok. „Třeba metro nebo příměstské vlaky denně dopraví desetitisíce cestujících. Vzhledem k tomu, že jde o hromadnou dopravu, nepřipadají tu bezpečnostní rámy v úvahu. Teror v Madridu v roce 2004 ukázal, že následky útoku mohou být na příměstské dráze opravdu devastující,“ soudí Šlegr.

Foto autor| FOTO REUTERS
Foto popis| 11. března 2004 při sérii koordinovaných útoků na madridské vlaky zemřelo 191 lidí a dva tisíce byly zraněny. Teroristé do příměstských vlaků roznesli ve sportovních taškách 13 časovaných bomb.

© Lidové noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>