Mladá fronta DNES | 20.5.2011 | rubrika: Vysočina | strana: 1 | autor: (vok, ve)
VYSOČINA Byla by to úžasná představa. V Jihlavě člověk nasedne na vlak a za 40 minut je v Praze. Zatím to vypadá jako sci-fi, v budoucnu to možná bude realita.
Umožnit by to měla vysokorychlostní železniční trať, o níž včera diskutovali v Praze odborníci z celé Evropy. Vysočinu by tato trať ovlivnila jako žádný jiný region. Nejen tím, že by měla přes kraj vést. Měla by i napojit stávající železniční uzly.
„Regionální rychlíky obsluhující Žďár, Přibyslav, Třebíč a Okříšky by překonaly vzdálenost mezi Prahou a Vysočinou za hodinu. Vysokorychlostní trať by přinesla i renesanci méně významných tratí obsluhujících menší místa, po kterých pojedou vytížené přímé a rychlé vlaky z Prahy nebo Brna,“ uvedl náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek.
Rychlost 250 kilometrů za hodinu
Páteřní trať z Prahy do Brna přes Jihlavu by se mohla začít připravovat už za tři roky, dokončena by mohla být do roku 2030. Dle představ odborníků by se na ní vlaky pohybovaly rychlostí 250 kilometrů za hodinu. Ale tím by to ani zdaleka neskončilo. Protože tato trať není plánována jako uzavřená, navazovaly by na ni další nové koridory. Ve stejné době se počítá s podstatnými úpravami tratí z Brodu a Žďáru do Jihlavy, kde by se cestovalo dvousetkilometrovou rychlostí. Stejné parametry by měla dostat trať z Jihlavy do Českých Budějovic, nová trať z Třebíče na Moravské Budějovice, na Znojmo a dále na Vídeň. To už prý dokonce do roku 2016.
Jenže v celé záležitosti je stále několik otazníků. Zaprvé se neví, kudy by trať vedla. Nejvíce se hovořilo o vedení kopírujícím dálnici z Prahy přes Benešov, Jihlavu, Velké Meziříčí do Brna. Ve hře jsou ale stále původní varianty severní a jižní.
„Letos bude zpracována ekonomická efektivnost, očekáváme diskuse s městy. Zatím jsou v jednání všechny tři varianty,“ prozradil Jindřich Kušmír, ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy ministerstva dopravy.
To rozhodně nepotěší města, která leží na zvažované trase. S jejím vedením musejí počítat v územních plánech, pozemky musejí roky blokovat, dokud nebude jasno o přesném vedení trati. „Vede nám to přímo přes obec. Už pět let kvůli tomu máme stavební uzávěru a nemůžeme dělat vůbec nic,“ stěžuje si starosta Služátek Hynek Bouchal. Druhou nejasností je, kdo a kde na to vezme peníze. „Nenastane-li komplexní změna ve financování dopravní infrastruktury, v horizontu zhruba dvaceti let se s výstavbou vysokorychlostních železnic nepočítá,“ zchladil optimismus Martin Novák z tiskového odboru ministerstva dopravy. „V superstrategii ministerstva dopravy do roku 2025 není vysokorychlostní trať plánována ani jako čára v mapě,“ dodává krajský náměstek hejtmana Libor Joukl.
Podle ředitele Centra pro efektivní dopravu Petra Šlégra to ale není nic neřešitelného. „Cena za kilometr této trati je srovnatelná s cenou kilometru dálnice. Celý úsek nové trati z Prahy do Brna by stál zhruba sto miliard,“ odhaduje.
„To je něco jako rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na jeden až dva roky. Stavělo by se samozřejmě několik let. Například postupným budováním úseku Praha – Benešov, pak Benešov – Jihlava a tak dále,“ doplnil.