Požadavky silničních dopravců na slevy z mýta jsou absurdní

Tisková zpráva, 5. listopadu 2010, Praha

Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) vítá záměr Ministerstva dopravy konečně zvýšit mýtné pro nákladní automobily. Jeho výši však CEDOP považuje stále za nedostatečnou v porovnání s jinými zeměmi (např. Rakousko) a také s ohledem na náklady veřejných rozpočtů (státního, krajských a obecních) spojené s výstavbou a údržbou silniční sítě. A již vůbec nepostačuje na to, aby z něho byly financovány nové projekty dopravní infrastruktury pro vyšší efektivnost nákladní dopravy, jako jsou např. ve Švýcarsku železniční základnové tunely pod Alpami¹.

Slevy jsou absurdní

Požadavek autodopravců, aby zamýšlené navýšení sazeb bylo tuzemským autodopravcům kompenzováno množstevními slevami, je absurdní. Protože ty by byly motivací k většímu využívání kamionů pro přepravu zboží, což v případě méně ekologické a méně bezpečné² silniční dopravy veřejným zájmem rozhodně není.

Požadavek na množstevní slevu odporuje také elementární ekonomické teorii. Sleva má smysl tehdy, když se v rámci jedné operace, za jedny manipulační náklady, prodá více dané komodity. „S tím, zda kamión najezdí po českých silnicích 50.000 nebo 75.000 km ovšem stát rozhodně nemá stejné náklady. Poškození komunikací a společenské dopady jako hluk, emise, nehody, či příspěvek ke kongescím je přímo úměrný počtu projíždějících kamionům“, říká Vladimír Libý z CEDOP.

Hrozby zahraniční konkurencí jsou nesmysl

Zástupci sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia straší, že nebude-li jim zvýšení mýta kompenzováno, jejich práci převezmou zahraniční firmy³. K tomu Petr Šlegr, ředitel CEDOP, uvádí: „Hloupější argument jsem ještě neslyšel. Bude-li zahraniční dopravce jezdit u nás, bude platit mýto úplně stejně jako dopravci tuzemští. Jeho vstupu na český trh budou navíc bránit fixní náklady s tím spojené.“ A Šlegr dodává: „Stejně nesmyslné argumenty jsou okolo spotřební daně na naftu. Může někdo myslet vážně, že dopravce z druhého konce Evropy si k nám bude vozit levnější naftu a s ní rozvážet rohlíky?“

Zdražení se nekonalo

Silniční dopravci systematicky vyhrožují, že jakékoliv zpoplatnění, ať silniční sítě, kterou využívají, nebo škod, které společnosti působí, zaplatí lidé v konečné ceně výrobku. Vladimír Libý to vyvrací: „Zpoplatnění je zcela racionální ekonomický krok, který jen narovnává poměry na silně pokřiveném dopravním trhu. Jakmile začne být pro výrobce ekonomicky výhodnější použít železnici, nebudou mít důvod posílat své zboží na větší vzdálenosti⁴ kamiónem a vyšší ceny silniční dopravy je ovlivní jen minimálně.“ Ceny zboží nejvíce ovlivňují nadnárodní řetězce, které kalkulují úplně jinak. Pokud budou chtít zachovat ceny, pak využijí národní výrobce s kratší dopravní vzdáleností. „Zavedení tržního mýtného je podporou místní ekonomiky pro místní trh a tedy na rozdíl od subvencování odvětví kamionové dopravy v souladu se zdravým rozumem.“, podotýká Vladimír Libý.

Švýcarsko je dokladem toho, že to funguje. Vyšší mýto pro kamióny (cca 18 Kč/km) nevedlo k ohrožení zásobování ani inflaci. Zároveň je zdrojem příjmů pro rozvoj železniční dopravy, takže přímo zlepšuje ten druh dopravy, který má být preferován. „Je potřeba připomenout, že u nás je z 55 654 km silniční sítě výkonově zpoplatněno pouze směšných 2,3 procenta⁵.“, připomíná Petr Šlegr. Naproti tomu na železnici je zpoplatněna celá síť. „Dokud toto bude platit, nelze považovat situaci za normální či dokonce navrhovat redukci investic do železniční infrastruktury s ohledem na její malý podíl na dopravním trhu.“, dodává Šlegr.