Cestující po českých železnicích by se mohli dočkat jízdy až dvousetkilometrovou rychlostí. Správa železniční dopravní cesty už tuto rychlost vlaků zkušebně testuje na trati mezi Pardubicemi a Chocní a Břeclaví a Vranovicemi u Brna. Na takové cestování by se ale muselo změnit zabezpečení.
Vlaky na uvedených úsecích technicky nemají problém takovou rychlostí jet, trať je na ni stavěna. I přesto musí jezdit dosud o čtyřicet kilometrů v hodině pomaleji.
Tratím, do jejichž modernizací stát investoval miliardy korun, chybí totiž potřebné zabezpečovací zařízení a nevyhovující jsou i železniční přejezdy. Stát teď zvažuje, že železnici na těchto dvou úsecích za stamiliony korun dovybaví.
Podle mluvčího SŽDC Pavla Hally zatím stát ještě definitivně nerozhodl, zda se skutečně úseky upraví nad dvousetkilometrovou rychlost. „Zvýšení rychlostí s sebou přináší velmi přísné nároky na zabezpečení tratí jak z pohledu vlakových, tak traťových zabezpečovačů, které v současné době a současnou technologií nejsou dostatečně splněny,“ dodal Halla.
Nejde přitom jen o investice do nového zabezpečovacího zařízení. Na tratích nad 160 kilometrů v hodině nesmí být už žádné úrovňové přejezdy, musely by se tedy zrušit a postavit nad tratí mosty. Jen jejich odstranění je spočítáno na 60 milionů korun, stavby mimoúrovňového křížení by přišly řádově na stovky miliony korun.
Akce však má i své kritiky. Podle nich je právě plán na zrychlení důkazem toho, jak se u nás železniční koridory nekoncepčně stavěly. „Je to naprosto nekoncepční krok, proč se to nemohlo udělat už při samotné stavbě, je mi záhadou,“ říká například bývalý šéf dozorčí rady ČD Zdeněk Žák. Podle něj žijí úředníci „v předminulém století“. Jako příklad uvádí plány na „rychlodráhu“ na letiště s osmdesátikilometrovou rychlostí.
„Dostavba zabezpečovacího zařízení je v plánu, ale pro 200kilometrovou rychlost u nás není potřebná legislativa, ta počítá zatím jen s rychlostí 160. Neměl by být ale problém ji vytvořit,“ řekl šéf drážního úřadu Pavel Kodym.
Dva vybrané úseky jsou prakticky jediné v české železniční síti, kde by se dalo dvoustovkou jezdit. Ostatní úseky jsou sice také nákladně modernizované, ale mají pro vysokou rychlost například příliš ostré oblouky. Dosud proto musí některé vlaky Českých drah, zejména pendolino, jezdit maximálně stošedesátkou.
Oba testované úseky nejsou příliš dlouhé – každý má zhruba 35 kilometrů a cestování by zkrátily jen v řádu několika minut. Dlouho totiž trvá i to, než vlak dvousetkilometrovou rychlost vůbec vyvine.
Například mezi Pardubicemi a Chocní by úspora byla dvě minuty. „Případné zvýšení rychlosti na stávajících koridorech by mělo praktické přínosy spíše omezené, každopádně ale psychologicky by posunulo českou železnici zase o krok dál směrem k vysokorychlostnímu provozu,“ řekl Jakub Ptačinský z tiskového odboru ministerstva dopravy. Například v Německu mohou vlaky jezdit až třísetkilometrovou rychlostí.
Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu by zrychlení železnice považoval za přínos, ale ne dostatečný. „Je potřeba tu také celkově řešit vysokorychlostní tratě, které by dopravu zásadně zlepšily,“ řekl Šlegr.
Pro dopravce by dvoustovka nebyla problém. „Máme s takovou rychlostí pendolino i nové vagony od Siemensu, které jezdí do Německa, “ řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Dráhy navíc během příštích let získají dvacet lokomotiv 380 ze Škody Transporation, které dvoustovku umějí.
Publikováno 26. června 2010 na idnes.cz
Myslím, že přestavovat krátké úseky na 200 km/h je holým nesmyslem, zmiňovaný „psychologický efekt“ za takto vyhozené peníze nestojí. Časová úspora pouhých dvou minut nemůže ospravedlnit ani stavební náklady, natož pak zbytečný energetický výdej na zrychlení s prakticky ihned následujícím zpomalením. Narozdíl od tohoto nesmyslu by uvažované VRT pro konstatní vysokou rychlost byly zřejmě velkým přínosem.
Máte pravdu, že z hlediska zkrácení jízdných dob to samozřejmě velký efekt nemá, užitečné je to pro zvýšení včasnosti, protože vyšší rychlost půjde využít ke krácení zpoždění.
Petr Šlegr
To je pravda, ovšem vyžadovalo by to ponechat grafikon pro stávající rychlosti a pořídit vozidla pro vyšší rychlosti, jinak zpoždění nezkrátíme. Kromě toho si myslím, že by bylo dobré přednostně zapracovat na tom, aby zpoždění pokud možno vůbec nevznikala. Dále mám za to, že by bylo dobré místo nadjezdů budovat pokud možno podjezdy (jaké jsou například v Itálii), méně to ruší krajinu a vylučuje to pád předmětů z mostu na trať.
Samozřejmě, přesně tak.
PŠ