CEDOP uspořádal mezinárodní konferenci Vysokorychlostní železnice 2014

Dne 15.5.2014 uspořádalo Centrum pro efektivní dopravu v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mezinárodní konferenci Vysokorychlostní železnice 2014. Na konferenci konané pod záštitou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zástupci různých evropských zemí (Švédska, Španělska, Německa a Francie) prezentovali své zkušenosti s výstavbou a provozem vysokorychlostních železničních tratí. Dále na konferenci čeští odborníci zákonodárcům a dalším zástupcům veřejné správy představili důležitost vysokorychlostních tratí (VRT) pro dopravní systém České republiky. Na konferenci byla jasně vyjádřena shoda mezi zástupci koalice i opozice, že vysokorychlostní železnice je strategickým cílem České republiky.

Z konference Vysokorychlostní železnice 2014, Poslanecká sněmovna PČR

Potřeba urychlené přípravy výstavby vysokorychlostní železnice v ČR

V příspěvcích pronesených na konferenci zazněly zejména následující důvody pro to, aby byla okamžitě zahájena regulérní předprojektová a projektová příprava nových vysokorychlostních tratí, prioritně na ose SRN – Lovosice – Praha – Brno – Ostrava a Brno – Rakousko / Slovensko, a to se zohledněním vnitrostátních potřeb rychlé meziregionální a příměstské regionální dopravy tak, aby samotná výstavba mohla být zahájena nejpozději do roku 2020.

Důvody:

  1.   potřeba podpory podnikání, mobility pracovní síly a z toho vyplývajícího zvýšení zaměstnanosti v hůře dostupných regionech České republiky;
  2.   akutně hrozící zhoršení geopolitické pozice ČR v Evropě spočívající v objíždění ČR vlaky dálkové dopravy (a tím zhoršování pozice dominantního dopravce ČD i správce infrastruktury SŽDC)
  3.   nekonkurenceschopné jízdní doby vlaků mezi hlavními hospodářskými centry ČR;
  4.   vyčerpání kapacity železničních tratí (včetně již v minulosti modernizovaných koridorů) v aglomeracích Prahy, Brna a Ostravy pro osobní i nákladní dopravu;
  5.   úspora energií a provozních nákladů železničních dopravců

Podorobnější zdůvodnění zde.

Pro tento účel by mělo být zajištěno zejména zpracování studií proveditelnosti, dokumentací pro územní rozhodnutí, adaptace technických norem a majetkoprávní příprava (výkupy pozemků)

Mediální ohlasy

Právo : Stavba tratí pro rychlovlaky má začít v roce 2020

Nejvýznamnější z plánovaných tratí je RS1, která má rychlovlaky propojit Prahu, Brno a Ostravu. Po jejím vybudování půjde z hlavního města do Brna dojet za hodinu, a z Brna do Ostravy za čtyřicet minut.

„Potíž je ovšem v tom, že kvůli liknavosti předchozích vlád se plánované trasy tuzemských vysokorychlostních tratí nepodařilo zařadit do první etapy TENT-T. „Přeshraniční úseky, po nichž by rychlovlaky jezdily z ČR do Rakouska a Německa, tak na mapách TENT-T zatím chybějí,“ konstatoval Lochman.

Hospodářský výbor Sněmovny přitom už před dvěma lety žádal ministerstvo dopravy, aby se zasadilo o zařazení vysokorychlostní tratě Ústí nad Labem–Praha–Brno–Ostrava do základní sítě TENT-T.

„Vyslyšeni jsme však nebyli,“ řekl včera Právu místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Martin Kolovratník (hnutí ANO). Na otázku, jaké jsou tedy záruky, že i nynější projekt neskončí jako ty předchozí v šuplíku, odpověděl další místopředseda hospodářského výboru Karel Šidlo (KSČM): „Naději dává už fakt, že nynější vládní koalice si výstavbu vysokorychlostních tratí dala do svého programového prohlášení.“

Česká televize: Česku ujíždí vysokorychlostní vlak, varovali experti i zákonodárci

Na konferenci Vysokorychlostní železnice, která se zaměřila na budoucnost železničních tratí v Česku, se letos sešli projektanti, dopravní konzultanti i politici a shodli se, že je potřeba zrychlit přípravu staveb tratí, po nichž by mohly projíždět vlaky až 350kilometrovou rychlostí, a představovat tak konkurenci nejenom pro silniční dopravu, ale i pro letadla. V opačném případě hrozí, že se Česko stane nejvíce zaostalým koutem Evropy. Už nyní narážejí tuzemské firmy na problémy, kvůli tomu, že zde vysokorychlostní trati nejsou, a nemají tím pádem reference na jejich stavby, přišly o nadějné zakázky v zahraničí.

Tytéž tratě, po nichž se proháněly parní lokomotivy nejstarších generací, musí dnes obstát v konkurenci vysokorychlostních tratí, které vznikají napříč Evropou včetně zemí, které nabízejí konkurenční transevropské tahy k těm českým. Alespoň 230kilometrovou rychlostí se již místy jezdí v Rakousku, v Polsku modernizují Centrální železniční magistrálu postavenou již v 70. letech s vysokorychlostními parametry (avšak dosud s rychlostí sníženou na 160 km/h) a chystají i další vysokorychlostní trati. Závěr konference Vysokorychlostní železnice je tak zřejmý – Česku doslova ujíždí vlak. „Tahle věc kolem nás pozvolna vyrostla a my bez ní za pár let budeme vypadat úplně stejně, jako kdybychom neměli mobilní telefony. Nepotřebujeme je, můžeme si zajít do telefonní budky na rohu, ale váš konkurent, který už na jednání pošle SMS do své firmy, bude okamžitě moci reagovat na aktuální podnět, zatímco vy řeknete: Promiňte, já vám odpoledne z budky zavolám,“ přirovnal projektant Michal Babič.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>